KONSTRUKČNÍ ZÁSADY „Z“, „C“ A „S“ PROFILŮ

Statické systémy

Tenkostěnné tyčové profily jsou určeny především jako nosné prvky střech a stěn (vaznice, paždíky, sloupky). Při jejich návrhu je využíváno spolupůsobení s plošnými prvky opláštění (trapézové plechy nebo sendviče) ke stabilizaci pásnice. Proto je také nutné při návrhu „Z“, „C“ a „S“ profilu zohlednit způsob připojení opláštění k pásnici profilu. Jako nosné prvky střech a stěn se profily používají standardně až do rozpětí 12 až 14 m.

 Všechny tři tvary profilů lze používat jako prosté nosníky a spojité nosníky o dvou (případně o třech) polích.  „Z“ profily je možné navíc použít pro velmi únosný a tím ekonomicky výhodný spojitý systém s přesahy. Jedná se o spojitý nosník min. o třech polích, spojitý na celou délku objektu, navíc při pěti a více polích s krajními poli z profilu o stupeň tlustšího. Profily jsou dodávány v délkách polí zvětšených o standardizované přesahy nad vnitřními podporami. Spojitosti nosníku je dosaženo vložením jednoho „Z“ profilu do druhého a jejich vzájemným sešroubováním ve zdvojení nad vnitřní podporou a na konci přesahů. To, že profily lze do sebe vložit, je zajištěno jejich specifickým nesymetrickým tvarem příčného řezu, kdy jeden profil otočený kolem podélné osy profilu o 180° přesně kopíruje profil druhý. Pro systémy s lichým počtem polí musí být krajní „Z“ profily osazeny vždy se širší pásnicí směrem k plášti. Rovina případného ztužení se umísťuje do úrovně připojení botek „Z“, „C“ a „S“ profilů k vazníkům resp. sloupům. Podrobnosti o statických systémech jsou na obrázku.

K1 = 500 mm pro Z 120 až Z 180 resp. 600 mm pro Z 210 až Z 300
K2 = 750 mm pro Z 120 až Z 180 resp. 900 mm pro Z 210 až Z 300
K3 = min. 30 mm

Stáhněte si nákresy

Konstrukční zásady

„Z“, „C“ a „S“ profily se používají jako vaznice, paždíky nebo stěnové sloupky. V místě podpor je připojení k nosné konstrukci provedeno standardně prostřednictvím botky pro připojení shora vazníku nebo vně sloupu (botka může být z plechu nebo úhelníku, případně s výztuhou) nebo na výztuhu při připojení mezi vazníky resp. sloupy. Konstrukční řešení a únosnosti vlastních botek jsou podrobně popsány v kapitole č. 5. V místě podpory je připojení k botce realizováno šrouby M12 (pro Z 120, Z 140 a všechny profily „C“ a „S“) resp. šrouby M16 (pro „Z“ profily od Z 180 výše). Používají se šrouby jakosti 5,6 nebo 8,8 (tabulky únosnosti jsou spočítány pro přípoje šrouby jakosti 5,6). Tenkostěnné profily jsou na botky zavěšeny (pásnice profilů nejsou v kontaktu v podpůrnou konstrukcí).

„Z“, „C“ a „S“ profily se používají při splnění následujících konstrukčních zásad, které vyplývají ze specifičnosti tenkostěnného profilu a požadavků norem pro navrhování :

• profily musí být podepřeny (připojeny) tak, že mezi spodní pásnicí tenkostěnného profilu a spodní konstrukcí musí být 5 mm vůle
• u vaznic volný okraj horní pásnice „Z“ profilu směřuje vždy k hřebeni střechy (proti spádu střechy)
• při montáži vaznic a paždíků je nutné vhodným způsobem provizorně zajistit stabilitu horního tlačeného  pásu do doby, než bude připojen plášť
• při montáži paždíků je nutné vhodným způsobem provizorně zajistit profily proti svislé deformaci (např. rozepřením) do doby, než bude připojen stěnový plášť (který je svisle podepřen zpravidla podezdívkou, jinak je nutné paždíky svisle vyvěsit)
• hřebenové (vrcholové) vaznice jsou navzájem propojeny buď průběžným plechem (používá se pozinkovaný plech tloušťky 1,5 až 3 mm přišroubovaný k vaznicím spolu s krytinou) nebo spojovacími prvky v roztečích cca L/4 až L/6 (resp. 1 až 1,5 m). U hřebenových vaznic je nutné pro namáhání připočíst svislou výslednici od šikmé složky zatížení (ve spádu střech).
• při větších spádech střechy nebo při větších délkách spádu střechy (nad 20 m) se doporučuje propojení vaznic do hřebenové vaznice táhly v polovině nebo pro větší rozpětí ve třetinách rozpětí pole.